Sexuální orientace
Sexuální orientace (někdy též sexuální zaměření, sexuální preference, erotické zaměření, erotická preference) obvykle označuje trvalou, sexuální, citovou anebo romantickou náklonnost k mužům, ženám či oběma pohlavím. Vztahují se též k osobní a sociální identitě jednotlivce založené na této náklonnosti, chování a členství v komunitě ostatních, kteří je sdílejí. Ačkoliv sexuální orientace náleží do spektra od výhradně heterosexuální až po výhradně homosexuální, je obvykle diskutována ve třech kategoriích: heterosexuální (mající náklonnost převážně nebo výhradně k osobám opačného pohlaví), homosexuální (mající náklonnost převážně nebo výhradně k osobám stejného pohlaví) a bisexuální (mající výraznou náklonnost k mužům i ženám).
Sexuální orientace je obvykle diskutována jako charakteristika jednotlivce podobně jako biologické pohlaví, pohlavní identita nebo věk. Tato perspektiva je neúplná, protože sexuální orientace je vždy definována vztahem a nevyhnutelně zahrnuje vztah s jinými osobami. Ve skutečnosti jednáním nebo touhou k jednání s jinou osobou jednotlivec vyjadřuje svou heterosexualitu, homosexualitu nebo bisexualitu. To zahrnuje například držení se za ruce nebo polibek jiné osoby. Tím je sexuální orientace zcela spjata s blízkým osobním vztahem, jenž lidské bytosti utváří s dalšími, aby naplnily své potřeby lásky, oddanosti a intimity. Kromě sexuálního chování toto pouto zahrnuje nesexuální tělesné náklonnosti mezi partnery, sdílené cíle a hodnoty, vzájemnou podporu a pokračující vazbu.
Obecně jsou rozlišovány zejména sexuální orientace heterosexuální, tedy výhradní nebo převažující náklonnost k osobám odlišného pohlaví, a homosexuální, tedy náklonnost k osobám stejného pohlaví. Jako heterosexualita je tedy označována zejména mužská gynekofilie a ženská androfilie, jako homosexualita se označuje zejména mužská androfilie a ženská gynekofilie. V některých teoriích je za další orientaci považována bisexualita, náklonnost k osobám obou pohlaví. Jiné teorie předpokládají náklonnost k oběma pohlavím u většiny osob a za sexuální orientaci považují převahu jedné z těchto náklonností i tehdy, je-li opačná náklonnost jen o málo slabší. U většiny lidí je silnější heterosexuální orientace, mají tedy výlučně nebo převážně erotické zaměření na osoby opačného pohlaví.